Archiv pro štítek: Příběhy pomáhají

Příběhy pomáhají

9 měsíců po smrti mamky umřela i ta jeho

Začala bych asi tím, že jsem adoptovaná. Moji rodiče (adoptivní) si mě vzali z kojeneckého ústavu v 9 měsících, takže jsem ani nikoho jiného nepoznala a o svých biologických rodičích nevím vůbec nic. Já své rodiče miluji a na tom, že nejsou mojí biologičtí vůbec nezáleží, ale je tam jeden háček a to ten, že…
Číst více.

Měl sem obrovský strach, rukou sem mu ho musel přes tepláky hladit…

No snad to přeložís píšu rychle protože se mi otom píše blbě, nejradši bych to vygumoval z hlavy… Bylo to v 4 či v 5 teď přesně nevím, za domem je bylo dnes už to je zarostlé a vykacene,vliskach se ti jmenuje takové udilicko rostly tam stromy jehličnany potůčekkrása, lezli sme tam. Po stromě, s…
Číst více.

Bol počuť mamkin krik a on ako sa smeje. Napokon mamke povedal toto: „Nuuuž, mala si byť doma. Keby ai bola, nespravil by som to.“ Takže pomsta.

Ako malá si pamätám mojich rodičov, ako fajn pár. Môj otec vlastnil (vlastní dodnes) „rodinnú“ krčmu. V nej on robil čašníka a jeho matka „šéfovu“. Keď som mala 4r. naši sa presťahovali do dediny, kde bol aj tento rodinný podnik (nanešťastie byt rovno nad krčmou). Od tej doby mala „šéfová“ nášho otca ako divadelnú bábku…
Číst více.

Řvala jsem a prosila, ať mě nechá… Ale on si to náramně užíval…

Takže… Abych začala… Měla jsem bratrance… O 7 let staršího, mě je 14 jemu teď 21… Ten kluk pro mě byl vše, ne jen obyčejným  bratrancem. Byl moje opora, jak můj brácha prostě… Věděl všechny moje problémy, vždycky mi pomohl, bránil mě. Měla jsem k němu takovou tu lásku asi jako děcka tu mateřskou k…
Číst více.

Byl jsem obětí domácího násilí

Ono to možná nebylo v tom pravém slovasmyslu, ale faktem je, že cca od prosince loňského roku jsem neslýchal nic jiného než urážky, ponižování ve stylu – nic neumíš, nic nedokážeš zařídit, jsi k ničemu, nedokážeš se o nic postarat, nedokážeš mě zajistit, nemůžu ti v tom věřit atp. To pak jde sebedůvěra s prominutím úplně do hajzlu a…
Číst více.

Zdravotní handikep, šikana a nechápající rodič

Moje celková story se bohužel táhne od základní školy až po střední, i přesto, že jsem vystřídala tři kolektivy spolužáků za celou dobu, co jsem chodila do školy. Zprvu, bych se asi měla zmínit, že mám pár zdravotních handicapů a to, sluchové postižení, které je korigované kompenzačními pomůckami, protože ztráta sluchu je 90% a jsem…
Číst více.

Bolelo to tak neuvěřitelně, že jsem myslela, že to nepřežiju

Měla jsem měsíc před 16ctýma narozeninama. Našla jsem si kluka, kterej byl v tý době o hodně starší než já, ale zdálo se mi, že mě má rád. A jak jsem byla zvědavá a chtěla vědět jakej sex je, tak jsme se tak nějak bavili, že to zkusíme. Když na to pak došlo, zjistila jsem,…
Číst více.

Autobus byl plný lidí, ale nikdo mi nepomohl

Já, díky bohu, nikdy znásilněná nebyla. Ale jednou jsem seděla ve vlaku a jela jsem za babičkou, když mi bylo asi 12 a ob dvě sedačky naproti mně seděl starší chlapík a začal onanovat. Bylo to pro mě hrozné. Tak strašně jsem se bála a byla jsem z toho špatná… Do dnes jsem to nikomu…
Číst více.

„Jednou jsem bratrovi řekla, že kdybych se udusila, nikomu by to nevadilo.“

Říkejme této hrdince Nikola. Nikča nepochází zrovna z ukázkové rodiny a odmalička se potýkala s šikanou a přehnaně tvrdým chováním sama k sobě. Téměř destruktivním. Střední škola měla být vysvobozením, ale bohužel se tak nestalo. Přes Twitter si našla spřízněnou duši, do které se zamilovala. Bohužel dost jednostranně. Jakmile si jí omotal kolem prstu (což když se k vám…
Číst více.

Můj příběh – „Chtěla jsem dokázat, že to vydržím.!

Můj příběh už znáte, vyprávěla jsem ho na YouTube, ale je fér, abych tady s ním začala právě já. Byla jsem zneužitá když mi bylo 10 let. Už vím, že nešlo o znásilnění, protože mi jednak nebylo víc než patnáct, ale taky nedošlo k pohružce násilím. Já jsem prostě jen chtěla dokázat úplně cizímu “fotografovi“, že se…
Číst více.

Líbí se ti projekt? Sdílej ho dál!:)

Facebook
Facebook
YouTube
YouTube
Instagram
Follow by Email