Jeden svět – Olomouc

Příběhy pomáhají

Jeden svět – Olomouc

Moje první debata po filmu pro dospělé diváky. A ještě navíc k filmu, který jsem předem neviděla (ne proto, že bych nemohla, ale proto, že jsem se k tomu nedokopala – nebyl na to žaludek).

Takže pro mě jedna velká premiéra, na kterou jsem se ale skutečně těšila.

Bez jídla s pálivou hubou

Tak jsem si tak řekla, že když už to píšu, tak to napíšu sakum prdum všechno😅🤗. Takže cesta do Olomouce byla taková malá katastrofka. Plnej vlak – doslova. Takže na čtyřce ve Standartu (vagon Astra, protože jsem potřebovala dělat na počítači a ty mini stolky fakt nesnáším😑) všechna místa obsazená, ale naštěstí já jediná s noťasem. Spolusedící v pohodě, ale vedro – dusno – fujx.

Stevard servanej z celého dne způsobem, že jste se na něj nemohli snad ani zlobit. Když vám ale oznámí, že není sushi, nejsou croissanty a dorty jsou jen v Relaxu, tak jste krapet naštvaní. Díky bohu, že sem našla svoje sluchátka, protože ani sluchátka nebyla…

Nakonec jsem si dala svoje milované Jerky, protože kručení v břiše začalo rušit lidi ve vedlejším vagonu. Hovězí nebo krůta? Tak samozřejmě hovězí! A jako vždy jsem zapomněla říct, že prosím o Originál, hlavně ne pálivé. A jako obvykle jsem dostala pálivé.

Huba mě pálí doteď, ale hlad byl zažehnán.

Slzy a sangria

Po příjezdu do Olomouce se mi rázem vrátili všechny vzpomínky na půlmaraton, který jsem tu běžela loni, a byla jsem neskutečně dojatá. Vzala jsem si tramvaj na náměstí republiky (nebo šalinu? Nebo šalina je to jen v Brně?) a tam po výstupu obdivovala krásný obrovský měsíc a kostel panny Marie Sněžné. Něco mě do něj táhlo a já tomu nedokázala odolat. Doteď nevím co „to“ bylo, ale do půl minuty jsem měla slzy v očích. Stály jsme tam dvě holky a já nevěděla, jestli jít a posadit se a riskovat, že začnu fakt bulet jak želva a nebo jestli to ustojím. Opět „TO“. No a pak se na mě otočila ona druhá slečna a se slzami v očích se mě zeptala, jestli nemám kapesník. Začala jsem hledat v kabelce a už se mi kutálely po očích slzy jak hrachy. To místo má neskutečnou sílu.

Pak jsem se byla poslušně hlásit v muzeu, že jsem tu na to promítání a na 40minut se odklidila do vedlejší skvostné kavárny Sophie’s café. Já moc na ty stylovky nejsem – vždycky mi to přijde jako póza, ale tady jsem si tu “pózu“ fakt užila. Krásné židličky, osvětlení, záchody (jo, ty byly fakt cool😅) a skvělé jídlo a ceny.

Polívka jedna báseň, sangrie krapet horší (já prostě nemám ráda sangrii v provedení červené víno + ovoce).

Co tu sakra dělám?!

Pak přišel čas jít se domluvit s moderátorkou před filmem. K mému překvapení jsem nebyla samotná v roli hosta, ale byly jsme dvě…teda tři…nakonec čtyři😅. Když jsem poznala druhou slečnu – Lenku Hrabalovou, arabistku s neskutečným přehledem a znalostí tématu, chtěla jsem jet domu. Co tu sakra dělám?!, říkám si. Pak se k nám připojila další hostka – Kateřina Kiliánová, spoluzakladatelka českého Konsentu. Ano, o to víc jsem si připadala nadbytečná 😅😐.

Ale pak jsem si vnitřně nafackovala a byl klid.

Na jejích bedrech

Jak by se dalo podle popisu filmu čekat, nebylo to nic odpočinkového. Nadja je bezesporu neskutečná žena, která měla velké štěstí v neštěstí a dokázala sebrat všechny síly a jít vstříc nekonečné byrokracii a politickým slibům a kecům proto, aby pomohla svým lidem.

Ve filmu nečekejte žádné podrobnosti o tom, co jí dělali bojovníci ISIS (jak, kolik a kolikrát jí znásilňovali…), to ve filmu vůbec není. Její pobyt v zajetí je jen okrajově zmíněn, protože autorka dokumentu právě toto vůbec nechtěla zmiňovat. Myslím, že je to dobře. Lhala bych, kdybych řekla, že mě to nezajímá, ale teď se za tuhle „zvědavost“ tak trochu stydím.

Co mě ale skutečně dostalo, byla zpověď Murada. To jsem si fakt pobrečela, protože vidět takhle silného a otrlého chlapa brečet, to jsem nezvládla.

A ještě k jedné věci se chci přiznat. Dokud jsem film neviděla, neměla jsem ponětí o jezídské genocidě. Nesnažím se těmhle věcem vyhýbat nebo před nimi zavírat oči, jen už na ně prostě nemám kapacitu, abych je řešila. Takže si asi umíte představit tu vnitřní hanbu, že mé pozornosti mohlo uniknout i něco tak podstatného.

Ukecaná Jája a úžasné ženy

Po filmu přišel čas na debatu. Po strop narvané kino značně prořídlo, ale přeci jen zůstalo nějakých 30, možná 40lidí. Do naší tříčlenné party přibyla ještě zástupkyně Člověka v tísni (před kterou se mi podařil krásný trapas, kdy jsem se svěřovala, že fakt nechápu, co tu dělám a proč se ozvaly mně a ona mě uklidňovala a povzbuzovala, že je fakt super, že tam jsem).

Tyhle ženy – klobouk dolů. A nechci je opěvovat proto, že „něco dokázaly a jsou ženy“, ale proto, že jsou skutečně výjimečné. Bylo mi ctí sedět jim po boku a být brána, alespoň organizátory, jako jim rovna. Ačkoli já to tak nevnímám, tak bych si tenhle pocit chtěla zapamatovat a třeba jednou, třeba jednou se budu skutečně cítit jim rovna.

Už se na ten den velice těším.

A nějaké postřehy z debaty? Situace jezídů je stále stejná – tedy hrozná. A jak změnit pohled společnosti? Pomalu, krok po kroku a zaměřit se na další generace, které by měly mít možnost nahlížet na tuto problematiku nezkresleným pohledem a hlavně bez tabu!

Opět se dostávám k Narutovi a k myšlence „Kdo je Hokage?“ (čili – kdo je ten nejdlůležitější). Odpověď zní – další generace.

Cesta zpět

Ano, touto super myšlenkou bych to chtěla ukončit, ale ještě zbývá poděkovat za skvělý rozhovor po debatě a Člověku v tísni za ubytování v hotelu Flora. Tam mi noční recepční pochválil, takřka o půlnoci, make-up a já plna dojmů a myšlenek spala jak mimčo “až“ do půl šesté😅 Ráno nostalgický běh zmrzlou, ale krásnou Olomoucí, skvělá snídaně a návrat domů.

Opět Standart, ale lístek dražší asi o 50Kč a Office vagon. Naprostá BOMBA! Zprvu přetopíno, ale do hodiny příjemný vzduch, spousta místa (jasný, to je i štěstí, ale i štěstí se počítá) a hlavně – latté zdarma a dortíky za 10Kč?! To je daleko lepší než můj firemní i domácí office🤩

Takže tak.

Díky moc za tuhle příležitost a už se těším do Plzně.

Sleduj projekt na dalších sítích

 

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Líbí se ti projekt? Sdílej ho dál!:)

Facebook
Facebook
YouTube
YouTube
Instagram
Follow by Email