Archiv pro měsíc: Prosinec 2018

Příběhy pomáhají

Měl sem obrovský strach, rukou sem mu ho musel přes tepláky hladit…

No snad to přeložís píšu rychle protože se mi otom píše blbě, nejradši bych to vygumoval z hlavy… Bylo to v 4 či v 5 teď přesně nevím, za domem je bylo dnes už to je zarostlé a vykacene,vliskach se ti jmenuje takové udilicko rostly tam stromy jehličnany potůčekkrása, lezli sme tam. Po stromě, s…
Číst více.

Bol počuť mamkin krik a on ako sa smeje. Napokon mamke povedal toto: „Nuuuž, mala si byť doma. Keby ai bola, nespravil by som to.“ Takže pomsta.

Ako malá si pamätám mojich rodičov, ako fajn pár. Môj otec vlastnil (vlastní dodnes) „rodinnú“ krčmu. V nej on robil čašníka a jeho matka „šéfovu“. Keď som mala 4r. naši sa presťahovali do dediny, kde bol aj tento rodinný podnik (nanešťastie byt rovno nad krčmou). Od tej doby mala „šéfová“ nášho otca ako divadelnú bábku…
Číst více.

Řvala jsem a prosila, ať mě nechá… Ale on si to náramně užíval…

Takže… Abych začala… Měla jsem bratrance… O 7 let staršího, mě je 14 jemu teď 21… Ten kluk pro mě byl vše, ne jen obyčejným  bratrancem. Byl moje opora, jak můj brácha prostě… Věděl všechny moje problémy, vždycky mi pomohl, bránil mě. Měla jsem k němu takovou tu lásku asi jako děcka tu mateřskou k…
Číst více.

Líbí se ti projekt? Sdílej ho dál!:)

Facebook
Facebook
YouTube
YouTube
Instagram
Follow by Email